Naše městská část má v celém záměru klíčové postavení ze dvou důvodů. Jednak je správcem místní komunikace Mládkova, kterou investor k provedení svého projektu naléhavě potřebuje. Mládkova je jedinou příjezdovou cestou k areálu. Investor v ní chce vést inženýrské sítě k bytovým domům a také ji potřebuje upravit a místy i rozšířit. Pokud mu k tomu všemu naše městská část nedá souhlas a nezřídí smlouvou potřebné služebnosti, nemůže projekt provést. Naše městská část má dále ze zákona postavení účastníka v případném územním i stavebním řízení, v němž bude stavební úřad rozhodovat o umístění a provedení záměru. Toto postavení umožňuje naší městské části dát k záměru nesouhlasné stanovisko, odvolat se, popřípadě se pak proti záměru bránit žalobou u soudu. Jenže: současné vedení naší městské části jde investorovi na ruku. Připravuje s investorem smlouvu, v níž chce městská část dát souhlas s úpravami a rozšířením Mládkovy a zřejmě výhledově i se záměrem jako takovým.

Z pohledu pražského územního plánu je záměr umístěn v zastavitelné ploše SV „všeobecně smíšené“. Pravidla využití pro tento druh plochy sice obecně podobné stavby připouštějí, ale zároveň stanoví, že je nepřípustné využití, které je „v rozporu s charakterem lokality“. Celé okolní území je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí o rozloze více než 200 ha. Jeho hlavním cílem je ochrana krajinného rázu údolí potoka, skal a mozaiky teplomilných lesů a starých zarůstajících lomů. Příslušné nařízení z roku 2014 sice dovoluje v přírodních parcích výjimečně umísťovat tzv. dostavby stávajících sídelních útvarů v souladu s územním plánem, ovšem jen za podmínky, že „nenaruší charakter lokality“ a že budou „plně respektovat“ jak její „kulturní identitu“, tak její „osobité krajinné a přírodní znaky“. Osobité přírodní znaky lokality bývalého Trunečkova mlýna představují dvě další hodnotné části krajiny. Jednak vodní tok Dalejského potoka a jeho údolní niva, což je rovina, která se táhne podél jeho břehů a je pravidelně zaplavována povodněmi a zarostlá lužním lesem. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou vodní toky i údolní nivy významnými krajinnými prvky, které se smějí využívat jen tak, aby „nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení … jejich ekologicko-stabilizační funkce“. Dále je to národní přírodní památka Dalejský profil, chránící rozmanité typy skal s nalezišti zkamenělin. V ochranném pásmu této přírodní památky, které je podle zákona široké 50 metrů, se nachází podstatná část plánovaného záměru. Pražská vyhláška z roku 1982, kterou byla tato památka zřízena, přitom stanoví, že v ochranném pásmu „není dovoleno provádět jakoukoli výstavbu kromě staveb sloužících lesnímu hospodářství“. To, že plánovaný záměr je v příkrém rozporu s „charakterem lokality“ i jejími „osobitými krajinnými a přírodními znaky“, je zřejmé každému vnímavému člověku, kdo je jen ochoten tento rozpor vidět. Pokud bychom se podívali na současný charakter lokality, jsme v džungli lužního lesa, v níž se pomalu ztrácejí ruiny někdejšího mlýna. Nový bytový areál by tak narušil současný charakter lokality podobně, jako byste na venkovské zahradě postavili panelový dům. Pokud bychom se pak podívali na původní charakter lokality, pak je evidentní, že starý mlýn z počátku 19. století je něco úplně jiného než moderní bytový komplex. Původní charakter lokality a její kulturní identita byly určeny budovou venkovského mlýna a několika povozy či vejtřaskami denně, přivážejícími a odvážejícími pytle s obilím nebo moukou, ale rozhodně nikoli souborem moderních bytových domů s desítkami obyvatel i aut, jež mají každý den ráno odjíždět a večer přijíždět po silnici Dalejským údolím. Takový záměr rozvrátí charakter lokality, a na takové místo zkrátka vůbec nepatří. A nad tím vším se vznáší to nejdůležitější. Dalejské údolí je na Praze 5 jednou z posledních poklidných oáz přírody, kam může našinec Řeporyjec, Pražan, Čech, Moravan a vůbec člověk na chvíli vypadnout z blázince velkoměsta, chodit, běhat či jezdit na něčem nemotorovém, dívat se do stromů a nevidět přitom domy a auta. Procházka Dalejským údolím pod okny bytového domu a za zvuku přijíždějících a odjíždějících automobilů je možná zajímavá pro Pavla Novotného. Ale ne pro nás.

To, že úřady i vedení naší městské části nejsou ochotné podobným developerským manýrům čelit, je obrazem toho, že neslouží zákonu a veřejnému zájmu, ale podvolují se privátním zájmům byznysu. Agentura i Magistrát se hájí zhruba tím, že investor svůj projekt omezil a že mu vlastně nemohou odepřít souhlas. Naše městská část říká v podstatě to, že musí respektovat developerovo soukromé vlastnictví. Obojí jsou jen falešné výmluvy. Právní předpisy při regulaci výstavby nestanoví vždy jen kategorické zákazy, ale častěji spíše jen obecnější směrnice či hlediska s neurčitými právními pojmy, jako je právě soulad s „charakterem lokality“ či jejími „osobitými krajinnými a přírodními znaky“ apod. Ty pak musí státní správa vykládat s respektem k jejich smyslu a účelu v souladu s příslušným veřejným zájmem a nesmí je libovolně ohýbat. A pokud určitý stavební projekt do těchto obecnějších směrnic či hledisek nezapadá, investor nemá vůči úřadům právo na to, aby mu s jeho projektem vyhověly. Městská část je pak od toho, aby nejen při správě svých komunikací, jako je ulice Mládkova, ale vůbec v celé své činnosti, chránila především zájmy svého území a „potřeby svých občanů“, jak to stanoví § 2 zákona o hlavním městě Praze. A není její povinností dávat souhlas k rekonstrukci, natož k rozšíření ulice ve prospěch developerského záměru v chráněném území přírodního parku. A není její povinností dát investorovi v územním či stavebním řízení k jeho záměru souhlas. Naopak je její povinností k něčemu tak nelogickému, jako je výstavba bytových domů uprostřed Dalejského údolí, souhlas odepřít a v příslušných správních řízení udělat všechno, co se podle zákonů dělat dá, aby investor se svým záměrem neuspěl a popřípadě s ním odešel jinam, kde se hodí. Ne proto, že by snad chtěla někomu bránit ve využití jeho vlastnictví či rozvoji jeho podnikání. Ale proto, aby se postavila stavební namyšlenosti a chránila to, co dělá naší městskou část tak krásnou: přírodní Dalejské údolí,

Vždy, když starosta a zastupitelstvo městské části začnou jednat o důležitých věcech v rozporu se zájmy svých občanů, je čas pro referendum. A tak je tomu i nyní v MČ Praha-Řeporyje. Z tohoto důvodu přípravný výbor navrhuje uspořádání referenda, v němž budou moci občané naší městské části rozhodnout, zda se záměrem souhlasí a zda orgány městské části, tzn. starosta a zastupitelstvo budou povinny proti bytovému souboru v Dalejském údolí aktivně vystupovat. Přípravný výbor navrhuje takové znění otázky k rozhodnutí v referendu, aby přiměl orgány městské části aktivně vystupovat všemi dostupnými zákonnými prostředky nejen proti aktuálnímu záměru, ale i proti jakémukoli podobnému záměru, který by spočíval ve výstavbě bytových domů na místě bývalého Trunečkova mlýna, které se nachází v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí: „Souhlasíte s tím, aby Městská část Praha-Řeporyje ve své samostatné působnosti bezodkladně podnikla veškeré zákonné kroky proti výstavbě bytových domů na místě bývalého Trunečkova mlýna v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí?“ Připravený návrh musí podle zákona podpořit 20 % občanů naší městské části starších 18 let, což je 680 občanů. Proto je důležitá Vaše podpora při podepisování podpisových archů, tedy vlastně petice na podporu návrhu přípravného výboru. Vaše podpisy pod podpisovou listinu (petici) budeme sbírat do 30. 9. 2022. Poté přípravný výbor podá Úřadu naší městské části návrh. Úřad po posouzení formální stránky musí předložit návrh zastupitelstvu, které je povinno referendum vyhlásit, a to tak, aby se konalo zásadně v termínu navrženém přípravným výborem. Datum konání referenda navrhujeme souběžně s 1. termínem volby prezidenta republiky, který je vyhlášen na dva dny – 13. a 14. ledna 2023.

Pokud občané rozhodnou v referendu o položené otázce kladně, tedy tak, že souhlasí s tím, aby městská část podnikla veškeré kroky proti výstavbě bytových domů, bude takové rozhodnutí občanů závazné pro starostu i zastupitelstvo městské části, jež budou povinni toto rozhodnutí prosazovat v územním a stavebním řízení i dalších správních postupech, v nichž budou příslušné orgány o záměru rozhodovat. A dále budou zavázáni k tomu, aby smlouvu s investorem za městskou část nepodepsali, popřípadě, pokud již bude podepsána, aby ji vypověděli či ukončili všemi zákonnými způsoby. 20. 7. 2022